Základem je kvalitní zimní obutí. To je nekonečné téma mezi řidiči. Rady, že bez pneumatik s pořádným vzorkem a bez sněhových řetězů v kufru se neobejdeme, bychom neměli brát na lehkou váhu. Na pneumatikách musíme především zkontrolovat hloubku dezénu a také jejich stáří, protože asi po čtyřech letech používání začínají tvrdnout a jejich jízdní vlastnosti se zhoršují.
Údaje o stáří vyčteme v oválném rámečku z boku gumy, přičemž první dvě číslice znamenají označení týdne v roce a druhé dvě onen rok výroby. Například najdeme-li číselnou kombinaci 3617, máme tak třicátý šestý týden a rok 2017. Také co se týče sněhu, pořádná škrabka a smetáček nesmí chybět ani v jednom autě. Dobrý výhled na cestu je samozřejmostí a každý řidič by měl své vozidlo důkladně omést. Pokud necháme na střeše auta „sněhovou čepici“, hrozí za to dle zákona pokuta a také se stáváme bezohlednými vůči ostatním řidičům.
Také palivo je velmi důležité. U dieselových motorů musíme tankovat zimní naftu, která vydrží teplotu až do minus 20°C než zamrzne. Přesto můžeme při nižších teplotách mít problémy nastartovat a často se stává, že ráno přijedeme na hory a odpoledne již neodjedeme. Proto je také vhodné přidávat i do takové nafty zimní aditiva, která posunou hranici k minus 40°C. A to už je pořádná zima. Velikou citlivost na nízké zimní teploty má i autobaterie. Vrcholem všeho může být, že starší baterie s nedostatkem elektrolytu či zanesenými kontakty, přestane uprostřed zimy dobíjet a její životnost skončí. V autě bychom tedy měli vozit i startovací kabely, raději dostatečně dlouhé a se širokými svorkami. V neposlední řadě zmíníme provozní kapaliny. Ta chladící by měla být naředěna ideálně do -36°C. Protože škody napáchané špatnou kapalinou mohou jít i do částky desetitisíců korun, při jejím dolévání bychom neměli přesáhnout risku max.
Teď už stačí jen zkontrolovat směs v ostřikovačích a motorový olej. Takto připravení se můžeme konečně vydat na hory.
