Jistě jste zažili situace, kdy jste byli nuceni stanovit si hranici, případně se s nějakou hranicí vyrovnat. Nebo jste něco nemohli či nechtěli udělat.
Nejčastější spouštěče konfliktu:
· Něco chci, ale nedostanu to.
· Jeden něco chce, druhý odmítne.
V těchto případech na sebe narážejí dvě protikladná sdělení.
Poprosili jste kolegu, aby za vás vzal službu. Kolega odmítl, má už jiné plány. Cítíte se zklamaní. Jeho odmítnutí si berete osobně jako neochotu pomoci. Když on potřeboval, abyste vzali službu za něho, vždy jste mu vyhověli. Až za vámi přijde příště, jste pevně rozhodnuti odmítnout.
Zdroje konfliktů – nenaplněné potřeby
Kdy nenaplňujete potřeby druhých lidí?
– když se vůči někomu nějak vymezíte
– odmítnete prosbu
– nevyhovíte požadavku
Prosazování našich potřeb a uznání potřeb druhých se nemusí navzájem vylučovat. Každý chce, aby ho ostatní respektovali a brali vážně. Naplňovat druhým tato přání neznamená odsunout sebe a vlastní potřeby na okraj.
Dejte druhému pokud možno najevo, že ho berete vážně a nestavíte se k jeho záležitostem lhostejně.
Odmítnutím vždy vstupujete do konfliktní situace. Záleží na vás, jestli ji zmírníte nebo rozbouříte. Z vaší reakce by mělo být jasné, že odmítáte jen požadavek, ne celého člověka.
Projevte pochopení a empatii
Pokud s někým soucítíme, znamená to, že nám není lhostejný.
Použijte formulace: „To mě mrzí… Bohužel… Promiň… Chápu, že…“
Rozhodující je tón sdělení. Větu „Je mi líto, že ti nemohu pomoci“ lze vyslovit různě. Pokud něčeho litujete, mělo by to působit upřímně. Jinak to vyzní jako fráze. Šetřete formulacemi typu „Rád bych, ale…“ Kdo takto začíná odmítnutí opakovaně, začne být nevěrohodný. Kdyby mohl, tak by vyhověl, jenže on nikdy nemůže.
Formulujte odmítnutí jednoznačně
Nenuťte druhé luštit hlavolamy, nechoďte kolem horké kaše. Řekněte přímo, jestli souhlasíte nebo odmítáte. Nejen pro vás, ale i pro druhého je lepší, když ví hned, na čem je.
Použijte slovo „ne“ správně nebo vůbec
Nedávejte slovo „ne“ hned na začátek věty, protože to vyzní tvrdě.
Místo „Ne, už mám něco jiného, lituji“ řekněte „Bohužel ne, už mám něco jiného“.
Nebo slovo „ne“ úplně vynechte. „Je mi líto, dnes nemohu.“
Neříkejte „ne“ ani až na konci vašeho květnatého proslovu. Protějšek si bude až do konce dělat naději na souhlas. O to více bude zklamaný.
Sdělte důvody odmítnutí
Bez odůvodnění nečekejte od druhé strany pochopení. Vysvětlení je nutné k uchování dobrých vztahů.
Existují však situace, kdy nemáme zájem skutečný důvod sdělit. Výmluvě se občas nevyhneme, ale nemělo by se to stát pravidlem. Pokud používáte výmluvy vůči určité osobě nebo v určité situaci opakovaně, zkuste jednou říci pravdu.
Nebo řekněte: „Nemám na to vůbec chuť.“ „Tohle zásadně nedělám.“
Nabídněte alternativu, náhradní řešení, jiný způsob pomoci.
Pokud vás nenapadá žádné řešení, dejte najevo zájem o osobu a situaci, naslouchejte.