Koordinace pohybů – procvičení většiny svalových partií najednou v průběhu pohybu je možné jen na tomto specifickém nářadí. Způsobuje to právě skákání – nadnášení těla proti působení zemské gravitace. V této fázi jsou zaměstnány i vnitřní orgány, neboť mění svou přirozenou polohu a nahrazují ji tlakem setrvačné síly. Tím se prokrvují a lépe regenerují.
Hustota kostní dřeně – víte, že právě kostní dřeň je podstatná při tvorbě imunitního systému? Její kvalita se výrazně snižuje při nedostatku pohybu, což se projeví zejména u dlouhodobě nemocných, anebo osob upoutaných na invalidní vozík, pokud nevyvíjí alespoň tělesnou aktivitu horní poloviny těla. Kostní hmota ubývá velmi výrazně i kosmonautům při pobytu v beztížném stavu, již několik týdnů pobytu v kosmu znamená úbytek kostní dřeně až o 15 procent.
Orientace v prostoru – trampolíny se využívaly v druhé světové válce jako trenažér bojových pilotů, a to na obou stranách frontové linie. Používají se k tomuto účelu dodnes zejména pro vrcholové sportovce, jimiž jsou např. sjezdoví lyžaři a hokejisté.
Svalovina pánevního dna – ženy, které mají problém s početím potomka, anebo i muži s problémy s potencí zaznamenají markantní nárůst zlepšení při pravidelném pohybu na odrazové ploše. Posilují se tím i hluboké svaly břicha a zádové partie, které běžně nejsou zatěžovány chůzí ani během.
Krevní oběh – trampolína je ideálním pomocníkem při slabém prokrvení tělesných periferií, což má spojitost i s nedostatečným prouděním lymfy. Obecně je veškerý pohyb považován za něco zdravého a prospěšného, ale abychom docílili kýženého efektu, přetěžujeme klouby a páteř tvrdými dopady při běhu.
Ani lékaři příliš nedoporučují den co den běhat po asfaltovém povrchu nebo zpevněné cestě. Ideální je běhání v měkkém lesním podloží, ale každý nemá tu možnost takový terén využít. Trampolína vás jednak zaměstná podobně, jako byste běhali po silnici, a zároveň ušetří vaše kloubní pouzdra.